Aareschlucht je soutěska, kterou vytvořila řeka Aare mezi obcemi Meiringen a Innertkirchen v údolí Hasli ve švýcarském kantonu Berner Oberland.
Skalní útvar mezi Meiringenem a Innertkirchen se nazývá Kirchet. Vznikl v období křídy asi před 160 – 130 miliony let ukládáním usazenin a jejich tvrdnutím na vápenec. Když se asi před 15 miliony let začaly utvářet Alpy, usazeniny se zakomponovaly do okolních hor, ale Kirchet se téměř nepohyboval. Jelikož je velmi pevný a odolný vůči ledu a vodě, přečkal i dobu ledovou před 2 až 1 milionem let. Když přišla první teplá období, usoupily ledovce a voda přes praskliny skálu narušila, V následujícím chladném období byl Kirchet znovu pokryt ledovcem, který způsobil jeho narušení, zaplnění kamením (morénou) a následný vznik rokliny.
28. září 1887 Bern povolil obci Willigen, aby postavila cestu skrz Aarklamm vedoucí z Sandey přes Finsteren Schlauche nahoru k Hof-Meiringen a Lammi. Několik místních obyvatel financovalo výstavbu, která započala ještě v témže roce. Během roku byla práce dokončena a během následujícího léta navštívilo soutěsku 12.000 lidí. V následujícím roce byly dokončeny galerie u Finsteren Schläuche a cesta k Lammi. Roku 1889 byla taktéž postavena pokladna a restaurace u Sandey. Během tohoto roku navštívilo soutěstku 22.000 návštěvníků. Když byla roku 1895 otevřena silnice přes Grimselpass, vznikla nová přístupová cesta k soutěsce, kterou v tomto roce navštívilo přes 34.000 návštěvníků. Roku 1898 byla postavena dřevěná cesta k východnímu vchodu a byla zřízena ocelová lávka Trochene Lamm přes řeku Aare.
Roku 1912 byla uvedena do provozu tramvajová trať z Meiringenu přes Reichenbach k soutěsce. V tomto roce bylo taktéž instalováno osvětlení a povodňová světla sloužící k výstraze při hrozbě povodní a roku 1928 byla postavena nová restaurace. Velký únik vody z jezera Gletschersee u ledovce Grubengletscher v oblasti Grimsel způsobil roku 1942 v soutěsce zničení velké části chodníků. Ty byly postupně obnoveny a roku 1947 byla otevřena silnice přes průsmyk Sustenpass, což v tomto roce přivedlo do soutěsky rekordních 180.000 návštěvníků. I přes stále rostoucí návštěvnost došlo roku 1957 ke krachu tramvaje z Meringenu k soutěsce, takže tramvajová doprava byla zrušena. Roku 1960 byl zbořen most a tedy i vchod do Trochene Lamm. K rozvoji soutěsky docházelo až ke konci 20. století. Roku 1987 byla opravena restaurace, roku 1993 proběhly bezpečnostní testy stability nosníků a došlo ke zpevnění všech zábradlí a v roce 1998 byla postavena nová budova pokladen.
Roku 2003 byl postaven visutý most přes řeku Aare, který zpřístupnil východní vchod návštěvníkům používajícím veřejnou dopravu. V roce 2005 bylo u restaurace postaveno dětské hřiště a roku 2008 byl postaven nový východní vchod s restaurací.
Rokle je až 180 metrů hluboká, 1,4 kilometru dlouhá a v nejužším místě necelý jeden metr široká. Průtok řeky Aare se v soutěsce hodně zvyšuje a řeka opouští kaňon o rychlosti asi 12 kilometrů za hodinu.
Soutěska je přístupná díky systému cest, mostů a tunelů – z části po asfaltových a štěrkových cestách o délce asi 250 metrů, převážně však po asi 1 metr širokých chodnících vybudovaných z ocelových nosníků zakotvených ve skalních stěnách o celkové délce asi 1 kilometr a také prostřednictvím asi 400 metrů galerií a tunelů. Soutěska je přístupná z obou stran, tedy ze západu od obce Meiringen i z východu od obce Innertkirchen. Západní vstup je vhodný pro návštěvníky přijíždějící od Brünigu a Interlakenu, východní pro ty, kteří příjíždějí od Grimselpassu. Cesta celou soutěskou zabere asi 40 minut. Zpět je možné projít soutěskou nebo přes takzvaný Lammipass po vrchu skalního útvaru Kirchet, což je turistická stezka, jejíž projití zabere asi jednu hodinu, případně je možné využít vlak.
U západního vchodu se nachází parkoviště a vstupní budova s restaurací. Cesta odtud pokračuje přímo do úzkého místa soutěsky, kde je k vidění „Alte Gletschermühle“, tedy „Starý ledovcový mlýn“, který vytvořila voda řeky Aare. Následuje „Kleine Enge“, což je nejužší místo rokle. Na jedné ze stěn pak můžeme spatřit část chodníku, který ukazuje způsob výstavby cesty soutěskou v době jejího zpřístupnění na konci 19. století. Následuje „Grosse Enge“ a v místech, kde se soutěska rozšiřuje, se nachází vodopád Schräybachfall. V široké části soutěsky pak najdeme štěrkové a písečné naplaveniny. O něco dále se nachází vysoké vápencové skály, což je právě místo, kde je soutěska nejhlubší. Nedaleko tohoto místa najdeme také „Kavernenfenster“, což je opevněná jeskyně zbudovaná za 2. světové války, a „Trochene Lamm“. Jde o pozůstatek vyschlé ledovcové řeky, nyní jen o úzkou soutěsku, která byla v minulosti zpřístupněna mostem přes řeku Aare. Most však byl zbořen a dodnes se z něj dochovalo pouze jeho ukotvení do skály. O kus dál najdeme v Fischtere Schlüche další ledovcový mlýn a odtud již cesta pokračuje širokou částí soutěsky pod korunami starých stromů až k východnímu vchodu, kde se nachází Aarebistro a závěsný most k železniční stanici.
Hory a příroda
- Aareschlucht
- Gornergrat