Google Facebook TwitThis MySpace del.icio.us Digg Live

Rheinfall - Rýnský vodopád

Rheinfall je německý název Rýnských vodopádů. Jejich původní název byl Grosse Laufen – protiklad ke Kleinen Laufen ležícím u Laufenburgu. Jak název vodopádů napovídá, leží na řece Rýn, která odvodňuje velkou část Alp a jejíž voda je zde průzračná, zelenomodrá.

Rýnský vodopád, <br />zámek Laufen v pozadí
Rýnský vodopád,
zámek Laufen v pozadí

Vodopády leží na území Švýcarska v jeho nejsevernější části blízko německých hranic, severně od Zürichu, v kantonu Schaffhausen u stejnojmenného města. Na pravém břehu leží kanton Schaffhausen a obec Neuhausen am Rheinfall, na levém břehu pak obec Run-Uhwiesen v kantonu Zürich.

Výška vodopádů dosahuje pouhých 23 metrů. Nejvyšší skalní schod nacházející se u levého břehu má na výšku 12 metrů. Šířka je 150 metrů a překvapivý je především průtok. Rheinfall je totiž co do průtoku největším evropským vodopádem. Maximální naměřený průtok je z roku 1965 a má hodnotu 1.250 m³ za sekundu, minimální byl naměřen roku 1921 a činí 95 m³/s. Podobně nízký byl i v letech 1880, 1913 a 1953. Průměrný průtok je 380 m³/s, v létě obvykle okolo 600 – 700 m³/s. Hloubka řeky Rýn pod vodopády je 13 metrů.

Na pravém břehu byly od nepaměti vodní mlýny, později zde byla postavena elektrárna. Odebírá pouze 25 m³/s, takže nijak výrazně neovlivňuje tok Rýnu. Průměrný výkon elektrárny je necelých 87 megawattů, maximální dosahuje až 280 MW.

Vodopády jsou staré 14.000 – 17.000 let a vznikly v poslední době ledové při činnosti ledovců. Za tu dobu se hrana vodopádu posunula pouze o 20 metrů, což jiné světové vodopády „zvládnou“ i za 10 let.

Zámek Laufen
Zámek Laufen

Roku 858 byl na vysokém skalním ostrohu nad vodopády postaven hrad. První písemná zpráva o něm je spojována s původním jménem Rýnských vodopádů, které bylo Grosses Lauffen. Vystřídalo se zde mnoho majitelů, na počátku to byli třeba biskupové z Konstanze, ale najdeme i jména jako klášter Schaffhausen nebo Graf z Kyburgu. Za Staré curyšské války v letech 1439 – 1450 ho vlastnila rodina Fulachova. Curyští hrad roku 1449 úspěšně obléhali. Město Schaffhausen se zavázalo toto strategické místo střežit, ale roku 1544 ho Hans z Fulachu prodal městu Zürich, které ho vlastnilo až do roku 1798. Roku 1845 ho koupila rodina Bleulerova. Roku 1941 se majitelem zámku Laufen stal kanton Zürich.

V horní části vodopádu, přibližně v jeho středu, je na kovovém sloupku umístěna cedulka z nerezové oceli s letopočtem 1880. V tomto roce byly vodopády nejsušší v historii. Voda tekla jen v levé části vodopádů a bylo jí tak málo, že se po hraně vodopádů dalo procházet a nahlédnout do několik metrů hlubokých průrev – to vše v místech, kde obvykle divoce burácí voda. Roku 1913 byl vodopád opět hodně vyschlý. Tehdy byl nejsušší od roku 1880.

K cedulce s letopočtem 1880 v roce 1963 umístěna druhá. To byl jeden z roků, kdy byl zamrzlý celý Rýn, včetně Bodamského jezera a pochopitelně Rýnských vodopádů. Přes ledové kry tehdy bylo možné se dostat ke sloupku s letopočtem a umístit tam nový.
Nad vodopády najdeme železniční most postavený roku 1856. Lze ho využít pro cestu z jednoho břehu na druhý.

Každoročně se 1. srpna u příležitosti oslav vzniku Švýcarské konfederace nad vodopády koná velkolepý ohňostroj.

Pro výhled na vodopády lze na levém břehu využít nejnižší terasu nacházející se přímo pod zámkem Laufen v bezprostřední blízkosti bouřících vodopádů. Vyhlídková plošina je dostupná přes nádvoří zámku nebo vyhlídkovou cestou nazvanou Belvedere Weg. Na tu se lze dostat panoramatickým výtahem nebo prostým obejitím zámku z levé strany.

Na pravém břehu je vyhlídek hned několik, mezi nimi například vyhlídku Fischetz nebo Känzeli. Vyhlídky lemují promenádu vedoucí od železničního mostu podél Rýna a menší vyhlídkové plošiny se nachází i ve svahu hned vedle vodopádů.

Ze stanovišť pod vodopády vyjíždějí vyhlídkové čluny. Lze se pomocí nich dopravit na protější břeh, tedy absolvovat takzvanou Rheinüberfahrt, případně absolvovat okružní plavbu kolem vodopádů. Největší atrakcí je však plavba ke skalním ostrůvkům uprostřed vodopádů, kde je možné člun opustit a vystoupat na vyhlídkovou terasu zbudovanou na jedné ze skal.

Sjíždění vodopádů na plavidlech bylo dlouho považováno za nemožné. Ve skutečnosti byly vodopády několikrát sjety na kajaku. Od roku 1999 je sjíždění vodopádů zakázané pod pokutou až 5.000 franků.

Hory a příroda